Od módní přehlídky k robotickým psům – dva naprosto odlišné dny, dva světy

Moje období profesní změny mě nepřestává překvapovat. Neustále zažívám nové věci a potkávám nové lidi. Minulý týden ale přinesl něco opravdu výjimečného.

Úterní večer jsem strávila na módní přehlídce v rámci #PUREMODEL2025. Bylo to moje první setkání s tímto světem – a zážitek, který jsem si dlouho přála zažít: pulzující atmosféru, ostrá světla soustředěná na přehlídkové molo, dokonalou choreografii chůze, téměř robotickou přesnost.

A pak přišly příběhy samotných účastníků – jejich motivace, jejich životní cesty, jejich lidská stránka. To byl pro mě ten nejsilnější moment celé show. A jedna myšlenka, která ve mně zůstala: krása je i v nedokonalosti.

Následující den jsem se ocitla v úplně jiném světě. Smart Day byl ve znamení technologií: robotický bar, kde se čepuje pivo i připravuje café latte, návštěva testbedu pro Průmysl 4.0 na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, robotický 3D tisk i collaborative robotic production. A moje úplně první setkání s robotickými psy.

Roboti tentokrát – dokonalí svým vlastním způsobem. Stroje, které nemusí spát, nezaváhají, prostě fungují. Fascinující a krásné – ale zároveň trochu zneklidňující. A tak je začínáme polidšťovat: třeba robotický pes, který umí dát „pac“ nebo se protáhnout jako skutečný. Ale samozřejmě – to je možné jen proto, že za ovládacím panelem stojí člověk. Bez nás, bez někoho, kdo je nastaví, by ani nefungovali.

Dva zážitky, tak rozdílné – a přitom zvláštně propojené. Na přehlídce působili lidé jako roboti. V laboratoři zase roboti působili jako lidé.

A oba mi připomněli: to, co nás dělá lidmi, to, co dělá věci skutečně krásnými, je vždy nedokonalost, příběh a lidská ruka za tím vším – ta, která drží prst na tlačítku on/off.